Guma

[Lubomir Koutny]

Honzo proboha snad u vás ve Vodochodech platí stejná násobilka jako u nás v Brně. Literatura říká, že ze zkrucovaného svazku dostaneš asi tak 5 J/G (+-nějaké procento podle kvality). Z natahovaného svazku pk 9x více tedy 45 J/g a to je rozhodující. Takže čistě teoreticky můžeš mít stejné vrtule i profily jako u těch svých rusáků a dosáhnout 9x větší výšku a 9x delší motorový let, pak již asi nebudeš potřebovat ani klouzat. Problémy jsou pouze na straně technologie dostatečně pevného, dlouhého trupu a správně navrženého novíjení kevlarového lákna na osu vrtule (případně i na malé vřetýnko, které by ti mohlo upravit průběh momentové křivky).
Nějaké měření tahu je naprosto zbytečné, pokud zvolíš správný průměr osy navíjení a průřez natahovaného svazku, pak budeš mít stejný moment jako máš dosud u zkrucovaného svazku a tedy i stejný tah !

Já neumím péci karbonové trubky, ani nemám možnosti strojního obrábění, na soustruhu jsem něco dělal naposledy před 55 ti roky, takže prototyp vyrábět nebudu, s wakefieldy jsem přestal létat před 35 roky, když jsem zjistil, že se již nestačím vrátit s úlétajícím modelem natolik včas, abych si mohl vybrat okamžik startu.

To co popisuješ o dosahované výšce a časech bez temiky u wakefieldů patří do modelářských pohádek. Matematika je jasná 30 g gumy dá 150J a ty dokážou při 80% účinnosti vrtule vytáhnout model do 55 m výšky, má li model opožděné otevírání vrtule a majitel švih oštěpáře, pak k tomu lze připočíst snad až 25 m (spíše však 18 m),takže maximální dosažená výška bude 80 m (spíše však 70 m). Motor délka cca 40s, z výšky 80m lze klouzat maximálně 200 s,
takže dohromady 240 s (spíše však 200 s) a více bez termiky ani rána !

[krucoun]

Dobrý den pane Koutný,
nedá mi to nenapsat reakci. Do diskuse ohledně převodů a ruzných udělátek se míchat nebudu, jelikož tomu nerozumím a nejsem ani novátorský typ ale co se týá časů bez termiku o tom snad něco vím. Sašu Andrjukova jsem viděl mnohokráte lítat na soutěžích světového poháru a na ME a MS a nejen jeho. Gumáka, který by lítat za klidu 200-240 sec by ani na soutěž nevzali. V předvečer svěťáku na Pusztě jsme testovali éra a má klidovka A2 Bunt léta bez termiky 240 - 250 sec po vytřelení bunt. Stejné časy jako mnoho rán a podvečerů na jiných letištích. Wakefiledy špičkových závodníků v tu dobu létají 400-420 sec. Klid samozřejmě není nikdy, vždy je někde lepší vzduch a někde horší, ale časy 200 - 240 sec za klidu by byly skutečně velmi mizerné.
Tak snad je tolik, Ondra.

[Lubomir Koutny]

Pane kolego, vůbec nemám důvod pochybovat o časech, které uvádíte. To o čem pochybuji je problém, zda to bylo zcela bez termiky (tou nemyslím nějaké stoupáky, ale to, čemu jsme mi navečer na Slatině říkali OLEJ. Tehdy za celý den prohřátá plocha letiště byla o něco málo teplejší než okolí a byl na ní slaboučký souvislý rozsáhlý stoupavý proud o síle 0,1 - 0,2 m/s.
Ještě malý dotaz : do jaké výšky to F1A vystřelíte ? 70 -80 m ? Teoreticky energie svazku nemůže model F1B vynést i se silným vhozením výše jak do 80 m. Nemyslím, že wakefield F1B může mít menší opadání, než větroň F1A, spíše bude mít mírně horší. Takže doba kluzu vašeho větroně a Andrjukova gumáku by měla být zhruba stejná, on má navíc nějakých 38-42 s motorového letu, vše co letí navíc, tak letí díky tomu, že našel lepší momentální okamžik a místo startu...

[krucoun]

Jak jsem uvedl, ani já v tak zvaný termín za klidu nevěřím. Vždy tam něco je a večer kór, ale podobné časy se létají i brzo ráno, kdy je termiky mnohem méně a éro skutečně letí jen to co v něm je. Moje F1A Bunt jsou už trochu zastaralé. Sice je tam už elektronika, ale úplně první generace s malým počtem letovývch režimů a křídlo je bez systému flapper, takže výšky jsou malé cca 60 - 65 m. To jestli je vzduch hustší nebo naopak je tam díra dobře poznám na šňůře při vlekání a když zkouším éra za "klidu", záměrně nic nehledám.
Ondra

[shark]

Ale jo, násobilku máme stejnou, jen tady neteorizujeme, ale lítáme, tak víme, kolik to dá!
Holt je to tak a Ondra to potvrdil, dnešní F-1B těch 420 za klidu klidně dá. To jsou samozřejmě špičkové modely, ale jak mi dnes potvrdil Milan Nový, všechny jeho ostatní dají za klidu mezi 5-6 minutami. Na jednom z loňských kol PI ligy jsem měřil model Honzovi Čiháků. Model mu šel po vyhození kolmo nahoru jako motorák a protože jsem stál pod ním, po nějakých 6s se mi na chvíli ztratil z dohledu a znovu jsem ho uviděl až po kopnutí, kdy se srovnal do viditelnější polohy. V tu chvíli byl evidentně dvakrát výše než modely F-1A na padesátimetrových šňůrách. Ne že bych tak blbě viděl, jen jsem takový raketový start nečekal. Jasně že pokaždé se takový start nepovede, ale ty modely na to mají.
Neumím spočítat dosaženou výšku modelu na základě měrné energie, v praxi jsem viděl, že ty výpočty buď neplatí, nebo platí, ale ty modely to neví a létají mnohem lépe-viz Proč nemůže čmelák létat
Pořád nevím jak by měl vypadat model s navíjením gumy místo zkrucování, myslím detailní technické a aerodynamické řešení.
Beru celý návrh takového modelu jako čistou teorii, sice (možná) správnou, ale v praxi těžko realizovatelnou.
Řešili jsme to už před pěti lety v Chotěboři a nic z toho.

Ondro, budeš 17. v Týnci?

[krucoun]

Ahoj, budu, tedy spíše musím být. Stavím pro tátu P30 tku, tak ji musím dodělat a jet tam s ním. Tak se tam uvidíme.
Ondra
PS: Ta P30tka je Maruška od pana Koutného, snad ho alepsoň toto potěší

[Lubomir Koutny]

Honzo, nemíním to déle rozmazávat. Nevím přesně jaká je měrná akumulovaná energie u nejlepších gum TAN SS, neměřil jsem to, ani na to nemám potřebné zařízení. Zkusím to projít s Pepou Kubešem. Možná, že v literatuře udávaných 5 J/g je dnes již překonaných a to číslo je vyšší, tomu by pak odpovídaly i časy o kterých píšete.
Jinak v šedesátých letech, kdy se zde ve větší míře létalo s Cupe ´d Hivery, tak byla Američany vyhlášena nějaká velká korespondenční soutěž. Ve světě se létala éra o letové váze 80 g, u nás zase díky nějakým chytrákům 100g a ještě k tomu min. průřez trupu 20 cm2. Navíc ta soutěž tehdy byla na tři lety měřené s max. 120s a čtvrtý FLY OFF. Naše tříčlenné družstvo brňáků to vyhrálo, létalo se ve všední den v podvečer, kdy byl na Slatině onen pověstný olej. Pokud se dobře pamatuji, tak to FLY OFF jsem nakonec z nás tří letěl jen já sám (éro s velkým rozpětím, jednoduché V a dost tlustý "laminární profil") a bylo to nějakých 124 s. Jura Boček se svým hezkým Mikrotágem jednou přistál kolem 100 s a moje žena s jejím hranatým, jednoduchým Bedninem dvakrát.

P.S. Přeji hodně radosti s dobráckou Maruškou (doporučuji to létat na novou gumu TAN SS 07/2011 čtyři nitě co možná největší váhy na metr 3,8 - 4,0 g/m, pak do takového svazku točit alespoň 1500 otáček, což běžně stačí na maximum, do té nejlepší lze točit až 2000).

[krucoun]

Ještě k té Marušce (snad mě admin nenapomene), na 4 nitě chci létat určitě, stylem jaký popisujete. Docela mě mrzí ta minimální hmotnost 50 gr, ale o tom už byla řeč a nic s tím asi neuděláme. Chi se Vás ale zeptat na jinou věc. Z větroňů jsem všude zvyklý na turbulátor a vím, že i Wakefieldy ho mají. Co P 30 a turbulátor, má cenu s tím laborovat a dávat ho tam?
Díky, Ondra.

[Lubomir Koutny]

My to na P-30 létáme bez turbulátorů, upřímně řečeno, jsem jej na tom nezkoušel. Je možné, že mírná hrana pronešení papíru za náběžkou také tak trochu funguje. Co však mohu doporučit je způsob lakování potahu křídla z tenkého modelspanu : napřed vypínáme potah vodou (lehce navlhčenou vatou), po úplném vyschnutí lakujeme 3x velmi ředěným napínacím lakem, nakonec pak zaponem. Snažíme se, aby potah byl tak trochu sametový, v žádném případě ne křídlo vylakované do většího pnutí a lesku. Potah by měl být trochu pružný, ne vypnutý jako kůže na tamtamu...
Ale na druhé straně z měření, která jsme dělali na různých křídlech P-30 v hale na kluzáku o váze 60g víme, že Re při rychlosti cca 5 m/s a hloubce 110 mm bylo dost nízké a je otázka zda turbulátor v tomto případě pomůže, nebo spíše poškodí, chtělo by to vyzkoušet.

[shark]

Něco pro Luboše!

http://www.hippocketaeronautics.com/hpa ... ic=10971.0

[Lubomir Koutny]

Honzo, díky. Moje angličtina není sice zrovna šejkspírovská, ale snad to hoch pochopí, o co mi jde (také neznám výraz pro momentovou křivku.... :
Dear Andres,
Your English is a better than my. I am very glad that exist somebody who make a serious rubber tests. Well . have you made the torgue line diagram ? Do you know the specific energy akumulation in J/g , what is your result ? My friend Mikita Kaplan told me that the best result gave TAN II = 4,81 J/g
Lubos
Koutny.lubomir@seznam.cz

Ano, dnes na soutěži halových modelů ve Střelicích jsem na toto konto mluvil s Mikinem, ten sám sice měrnou energii nepočítal, stejně jako Pepa Kubeš má stupnici dynamometru v jeho dílcích a ne v Nm, nebo gcm, takže neměří, ale jen porovnává. Nicméně má nastudovanou spoustu literatury a potvrdil to, co jsem zde již napsal. Ani u té nejlepší gumy TAN nebylo dosud nikdy naměřeno více jak 5 J/g.
Těch 4,81 J/g prý bylo naměřeno na TAN II z r. 1999 a její cena mezi FID se vyšplhala na 20x původní nominální....

[Lubomir Koutny]

Tak jsem doufal, že Shark bude mít nějaký řádný protiargument a ono nic. Je-li dlouhodobě vůbec největší naměřená měrná energie u gumy TAN 4,81 J/g, pak tedy moje výpočty byly naprosto správné (ještě uvidíme, co vyjde z měření Pepy Kubeše), takže oproti mým původním výpočtům bude dosažená výška ještě o 5% nižší. A ať se na mne nikdo nezlobí, ale pak těch 7 minut je u F1B bez termiky je naprosto nereálných 420 s - 40s motoru dává 380 s klouzavého letu z výšky cca 75 m, což vede k závěru, že opadání by mělo být méně než pouho pouhých 0,2 m/s , tedy menší, než u větroňů F1A, což je při horším Re a větších škodlivých odporech (sklopené vrtule), naprosto nereálné.