Příspěvek
od Lubomir Koutny » 29 zář 2020 12:55
Protože stále zde není oficiální reportáž z Mertova memoriálu a je to škoda. Tu svou pro MHm jsem nemohl nabídnout před tím než byka v časopisu piblikována, bylo by to neetické. Nyní když již vyšla, tak snad nic nebrání tomu aby se mohla objevit i zde na našich stránkách :
Memoriál Jiřího Merty Již třetí ročník se konal o víkendu 29.- 30.8.2020 v Brně na Medlánkách. Přestože předpověď počasí hrozila, bouřkami, přívalovými dešti a silným vichrem, tak modeláři především z Moravy přijeli s 48 modely, které létaly v šesti kategoriích a další značný počet modelů byl jen tak pro radost, nesoutěžně. Medlánky opět ukázaly, že meteorologům není třeba věřit. Jak v sobotu odpoledne, tak i v neděli dopoledne byly téměř ideální podmínky pro létání s malými lehkými modely – slaboučký vítr 0-3 m/s a hezky teplo.
Statické bodování minimaket bylo ukončeno v poledne, pak hodina na oběd, frífink a šlo se na letiště. Letová část soutěže byla zahájena létáním s dvacetinkami postavenými Jirkou Mertou, které jeho kamarádi s pietou naladili na nevídané výkony, což Jirku v nebeských výšinám jistě muselo velmi potěšit, zvláště hezký pak byl společný start. Potom již následovaly první starty z ruky a ze země dvacetinek. Sobotní odpoledne vyvrcholilo FLY OFF Schneiderova poháru. Největšími favority byli letos Dušan Garba s novým malým létajícím člunem Pegna P.1 a Jano Kuchta s plovákovým Supermarine S.4, oba modely při natočení naplno umí asi 80s, těsně přes minutu by mohly po natočení na doraz letět i Jakešův Deperdussine 1913 a Koutného Bernard H.V. 220, Doleželův krásný peanut RAINBOW umí v hale asi 55s a je otázkou, kolik to bude venku, kde není omezený stropem, Sopwith Tabloit Toníka Křižky má maximum menší, někde kolem 40s. Hned první společný start přinesl drama - srážku, při které Garbův Pegna1 srazil taranem Doleželův Rainbow a ten si poškodil horní křídlo. Ve druhém kole sice opět nejvýše letěl Bernard H.V. 220, ale jak Pegna 1 , tak i Supermarine S.4 měly o hodně lepší dobu letu, jako první přistál Tabloit. Třetí kolo bylo pohromou pro jinak výborné S. 4, ale Jano zmršil start (on říká, že z pěti pokusů musí vždy alespoň jeden pokazit). Ve čtvrtém kole letěl Pegna fantasticky a HV-220 jen o pouhé 2s překonal Deperdussina. A máme zde finále, které mělo být jasnou záležitostí pro favorita Pegna 1, Nyní je třeba natočit svazky naplno, ale je již chladno a svazek HV-220 již při 1150 otáčkách ztvrdnul tak, že hrozil prasknutím. To Dušanovi se podařilo natočit přes 1300 otáček. Na doraz natočený svazek táhne HV-220 do veliké výšky , Pegna dělá velkou plochou zatáčku ve výšce jen asi 20 m, po minutě HV-220 končí motor , chvíli hezky klouže a pak začíná pohupovat – velký uzel na svazku vzadu , modely se přibližují a zdá se, že přistály současně, ovšem časoměřiči viděli, že HV-220 se ještě těsně nad zemi zhoupnutím zvedl nad horizont a přistál o necelou vteřinu později, takže nečekaně zvítězil. Stínové polomakety s elektromotorem na kondenzátor se létají na požadovaný čas 33s, tomuto se nejvíce jedenkrát přiblížil Arsenal VG-33 Pavla Stráníka, když jednou z pěti letů dal 34s, Narvalu Luboše Koutného se to dokonce podařilo hned dvakrát. Takže tito dva měli rozlétávat a domluvili se, že FLY OFF nebude na nějakých utrápených 33 s, ale na maximální čas. A stalo se, pořádně nabité kondenzátory dodaly energii na opravdu pořádnou výšku, aktivní stoupání skončilo asi ve 40m a pak zafungovala termika, Arsenal letěl kouzelně, ale Narval má větší plochu křídla a menší opadání, takže letem přes dvě minuty zvítězil. Již během začátků létání přišli přátelé na setkání zakladatelů kategorie dvacetinek, nechyběl ani stavitel první vítězné minimakety Brochet Antonín Pospíchal (on však tehdy musel na chmelovou brigádu a proxy za něj létal a zvítězil jeho vedoucí kroužku Mirek Duda). Zvláště milé bylo setkání se členy Hustopečské party Leopoldem Svobodou a Františkem Jersenským, další člen Petr Najman se omluvil pro vážné zranění nohy a jejich šéf Karel Ludvík se zapojil alespoň telefonicky z dovolené v Řecku, po mnoha letech se objevil velký kamarád Jirky Merty Karel Podborký, s organizací soutěže pak pomáhali Ivo Čerešňák, Mirek Kuba, mimo soutěž pak ze staré party létali Zdeněk Staníček a Tomáš Heinl. Po 19. hodině se všichni přesunuli do klubovny aeroklubu, kde Antonín Alfery udělal kvalitní workshop na téma vrtule minimaket. V neděli dopoledne se za ideálního počasí s dvacetinkami dolétávaly druhé starty z ruky a ze země, třetí old-timerů a M co2/elektro, Jiří Doležel zalétával nového Pupa na CO2 . V kategorii old-timerů BV-1,3 v rozlétávání zvítězil Vlastík Šimek před Adamem Jakešem, třetímu Kamilovi Pitrovy do samých maxim chyběla jediná vteřina. V kategorii BV min zvitězil v rozlétávání opět Vlastík Šimek s DH, před Jirkou Doleželem s Defiantem a Toníkem Křižkou se malým Zlínem Z-15… Antonín Alfery předváděl nádherné lety s perfekní Cesnou a přesvědčivě zvítězil v otevřené soutěži dvacetinek. V kategorii dvacetinek z W.W. II. Výborně létal Alferyho Fw-190 a Doleželův Nanzan i Garbova Ki-61, Koutného P-63 Kingcobra jako obvykle odlétla svá maxima jak po startu ze země, tak i z ruky s velkou rezervou. V kategorii dvacetinek z W.W. výborně létal Antonín Alfery Bristolem M1C, i s Ronaldem B-VIb a Dušan Garba s novým Fokkerem D-VIII.
Soutěžní létání skončilo v pravé poledne a zatím co si většina účastníků dávala dobrý oběd v restauraci U Křivé vrtule, tak ředitel soutěže Jirka Doležel tvrdě pracoval na výsledkových listinách a diplomech pro první tři místa v každé kategorii, v tom mu pomáhal Kamil Pitra, který také u Aeroklubu Medlánky zařídil pro vítěze v každé z kategorií poukaz na vyhlídkový let ve větroni. Další věcné ceny (stavebnice minimaket) jako sponzor daroval Antonín Alfery. Nádherná soutěž skončila vyhlášením výsledků, předáním cen a diplomů. Velký dík za jejich práci patří pořadateli, bodovačům, časoměřičům, Aeroklubu Medlánky a především Svatému Petrovi za parádní počasí, které umožnilo vrcholné výkony a celkovou pohodu při soutěži.
L. Koutný
LMK AVIATIK Brno