minimakety.cz

Báječná neděle,
Na sobotu jsme se domluvili s Jirkou Doleželem a Pavlem Stráníkem, že pojedeme Jirkovým autem v sobotu 12.9. na soutěž do Trnávky. Jirka mi však později na mé opakované maily a dotazy s dobou odjezdu neodpovídal, takže jsem nikam nejel.
V neděli 13.9. ráno bylo fantastické počasí, slunečno a naprosté bezvětří,proto jsem vzal dvacetinku Jak -55M, který na memoriálu létal nějak moc na uchu a vychýlil osu vrtule nalepenou podložkou 0,5 doprava. Přibral jsem nové M-oř P-63 Kingcobra, Helio Siper Courier, RWD-17W, Morane 1912 a mový model He-11 pro FLY OFF S.P. a vyjel na Medlánky. I tam bylo bezvětří, ale velká rosa.
První let byl s Jakem na 800 otáček, naprostá spokojenost, stoupavá zatáčka v pořádku a let 30 s. Na druhý let jsem natočil 1000 otáček, model v nádherné spirále hezky stoupal, protože ta výška byla opravdu velká, tak mi bylo jasné, že tam bude nějaký stoupaček, dvacetinka přistála s volnoběhem za 46s, paráda zalétáno.
P-63 Kingcobra je na Medlánkách poprvé a konečně mohu natočit více, než na plácku mezi baráky. 1000 otáček je již v novém svazku cítit na momentu, oříšek po startu vyrazil strmě nahoru, snad až příliš, takže ztráta rychlosti ve výšce cca 15m, něco jako lomcovák, či spíše následná plochá vývrtka, kterou to model po jedné otáčce vybral a pak již pokračoval v krásném letu, pouze ta obrovská zatáčka by se asi nevešla do žádné haly, hezké přistání po 50 s.
He-11 při létání na plácku a tvrdším přistání utrpěl distiorzi vzpěr podvozku, po opravěsetrochu změnila jejich geometrie. Po natočení 1000 otáček model kroužil ve výšce asi 10m a přistál se spoustou otáček za 35s. Asi to bude chtít silnější svazek.
Lehoučký Morane 1912 natočený na 1000 předvedl nádherný let. Napřed strmý výstup do výšky asi 20m, tak otevřená pravá zatáčka, pak asi termický závan a pravidelné levé stoupavé zatáčky, konec motoru, klouzavý leta přistání po 60s.
RWD-17W natočený na1000 otáček letěl nádherně, výška 20m, jenže průměr zatáčky byl asi 100m a čas 60 s. Na druhý let točím opět 1000 a kroutím SOP do levé zatáčky. Ano zatáčka je užší, průměr kruhu snad 30m, ale výška malá, tak asi 7m, přistání po 30s s velkým zbytkem otáček.
Na závěr Super Courier točený na 1200 otáček, krásný let, v pravidelné levé stoupavé spirále do výškyasi 25m, tam výdrž a přistání klouzavým letem po 70s.
To již začal plachtařský provoz. Jedu za instruktorem a předkládám poukaz na vyhlídkový let ve větroni po navijákovém startu. Ten si vše ověřuje u Kamila Pitry, musím počkat ještě na dva lety žáčků a pak již je na mně nasouván padák a trochu neohrabaně lezu do kabiny větroně, inu není to elegantní Blaník. A letíme, je tam asi nulka a tak let může být delší, je mi dovoleno udělat si zatáčky na obě strany, stačím ještě udělat fotku a již jdeme na přistání, které se mnou dost zatřáslo. Děkuji za parádní let a loučím se.
Ano, bylo to parádní nedělní dopoledne, beze stresů, kterým se člověk při soutěži nevyhne, bez rizika infekce korona viru, které u velkých akcí nelze zcela vyloučit. Zkrátka naprostíá pohoda, létání pro radost a navíc si z letiště odnáším deset krásných žampionů. Odpoledne pak ještě hezké koupání na přehradě.

He-11, a další vhodné typy jsem doporučil Toníkovi Křižkovi pro FLY OFF Schneiderova poháru. Toníkovi se líbí He-11 a tak jsem mu popsal zalétávání tihiti typu:
Ahoj Toníku,
dnes ráno jsem do He-11 dal nový, silnější svazek smyčku 3x1 (l = 370 mm, 3,4 g/m, 2,4g) a ještě v naprostém bezvětří a za velké rosy šel vše vyzkoušet na můj plácek mezi paneláky. První klouznutí bylo v pořádku, pak již bylo vidět, jak velká vlhkost povoluje potah z kondenzátorového papíru, který se začal krabatět. První natočení na 250 otáček, krátký let v dost sevřené zatáčce a hezké přistání. Točím 400 a let je opět v sevřené zatáčce, výška asi 2m a hezké přistání, Na 500 otáček malinko srovnávám SOP a lehce nadýchíávám negativ na pravé křídlo, následuje moc hezký let ve výšce asi 7m, čas 25s a pěkné přistání s posledními otáčkami ve svazku. Točím tedy 700 otáček a jsem zvědavý, co t udělá. Výstup v levé spirále je parádní ve výšce asi 10m se model srovnává a pak již stoupá pozvolna do 12-15m, naštěstí je úplné bezvětří, takže okruhy o průměru 20m jsou krásně nacentrovány nad středem mého plácku, pak začíná mírné klesání a konec je již v klouzavém letu s krásným přistáním po 35 s letu. Chci to zopakovat, ale při natáčení již přišel první závan, asi se někde utrhla bublina teplejšího vzduchu. Tentokrát rozum zvítězil nad fanatizmem a já to zaobalil a v nejlepším šel domů.
Takže dá se říci, že na polovinu z maximálních otáček model krásně letí 35s. Při natočení na 14-1500 otáček lze očekávat lety kolem 80s., kdy výška bude kolem 30m a model bude přistávat klouzavým letem. Možná by se mohl zkusit svazem smyčka o délce 390 mm do kterého byse maximálně dalo natočit 1850 obrátek, jenže nevím, zda by přistání bylo vždy tak perfektní, zda by se v zadu neudělal uzlík a model trochu nehoupal...To lze vyzkoušet pouze na letišti, pokud tam je alespoň 10 cm vysoká tráva, ale včera právě tam trávu posekali...
Tak jak jsi se rozhodl a co vybral?
S pozdravem Luboš

Asi tobylo moc krásné a jednoduché. Abych se vyhnul rose, tak jsem další pokračování přesunul na podvečer. Žádní vlhkost a potah křídla je hezky vypnutý. Natáčím 300 otáček, začátek letu hezký, pak zhoupnutí a průlet tězně nad zemí. Točím 500 a kroutím prané křídlo do negativu, ze začátku hezké stoupání do výšky asi 8m, pak zhoupnutí a průlet tak 2 m nad zemí, znovu stoupaní, další zhoupnutí a trošku tvrdší přistání v místě, kde tráva je dost nízká, ozval se křupnutí a je mi jasné, že některá vzpěta praskla. Doma zjišťuji, že ne jedna, ale dvě jsou zlomené. Takže dost nepříjemná oprava.

Nicméně další podvečer se vše opakuje, zjišťuji, že geometrie plováků není v pořádku a ty jsou lehce vytočeny doleva. Snaha o odstranění těch zhoupnutí a nízkých průletu nakroucením negativu, nepomáhá. Zásah do VOP a jen nepatrné zvětšení seřízení je sice provázeno z počátku hezkým stoupáním, pomalým letem ve dvou okruzích, ale pak přišel šok: model předvedl půlvýkrut a letěl půl okruhu na zádech. Nakonec v této poloze i přistál do vy\šší trávy. Po natočení na 700 otáček letěl model 3 okruhy, pak natažení, zpomalení a předpisový výkrut na levou stranu a trošku tvrdší přistání. Geimetrie plováků je totálně v háji, snaha i srovnání v šabloně selhává. Takto model již pořádně létat nebude, chce to nové zpěry a celý výplet.
Jenže šlověka to nutí k otázce: proč ta pronikavá změna v chování modelu, co se změnilo ? Změnil se povrch potahu křídlaa kormidel. Zvlhlý a krabatý povrch zajišťoval stabilní turbulentní obtékání po celém křídle. Naopak krásně vypnutý potah způsobil, že část křídla byla obtékána laminárně, a zbytel odtržený proud, při čemž bod odtržení se posouval. Jinými slovy, tek kondenzátorák je pro potah křídla tohoto typiu modelu nevhodný. Snad jsem tímto včas varoval nejen Toníka, ale i případné další zájemce o tento typ

Opět vedu kroužek na ZŠ Medlánky. V loňském roce mimo tři starší hochy (12 let) mi tam chodily tři mrňata - děti rodiny Frantovy (6-9let). Stavěly jednoduchý tyčlový model P-30 s jednoduchým potahem. Těsně před dokončením modelů však byly kroužky z důvodů pandemie ukončeny. Takže dokončení stavby se uskutěečnilo až nyní, v tomto školním roce a včera, ve čtvrtek se na Medlánkácch konalo od 16 h zalétávání, kterého se zúčastnili i rodiče. Já tam přijel o něco dříve, využil jsem chvilky, kdy bylo téměř bezvětří a s oříškem plovákového He-11 udělal na 600 otáček jeden parádní let. Pak jsem vytáhl svůj tyčkový model P-30, který má křídla a kormidla ze styrofanu, dal do něj svazek z měkčí gumy (4nitě 3x1 l=730) natočil 1400 itáček a v mírném větru letěl něco přes minutu a přistál v polovině řepkového pole. Pak již přišli kluci rodiny Frantovi a pomětně rychle jsem jim zalétal jejich modely na starší nenamazaníé svazky z tvrdší gumy, které i při natočení jen na 1000 otáček moc hezky létaly, takže dalšístarty již dělali kluci sami. Měli však často problém svůj model v té nízké řepce najít. Pak přišla Anička a já jí seřídil její model, také ona si ufdělala dva lety. Problém byl v tom, že natáčedlo z dvoumetličkového šlehače vyrobeno panem Frantoi nefungovalo atak vše bylo natáčeno tím mojim. Z celého poletování bylo jasné, že nejen děli, ale i rodiče potřebují poradit, aby děti měly i z dalších létíní radost a nepřišlo zbytečné zklamání, takže jsem paní Frantové napsal v tomto duchu mail :

Dobrý večer, tak máme za sebou první úspěšné zalétávání modelů vašich dětí.. Pokud máte zájem, aby dětem radost z létání vydržela, pak prosím pečlivě přečtěte následující řádky a pokuste se zde uvedené rady uplatnit v praxi.
1.Aničtin model je asi nejlepší, ale dal jsem jí novou měkkou ricinovým olejem namazanou gumu, do které je třeba točit alespoň 1500 otáček. \možná by prospělo více otevřít zatáčku, aby model více stoupal. To se dá nakroucením negativu na levém křídle, možná by pomohlo posunutí křídla cca o 1cm dopředu.
2. Oba modely chlapců jsou již výborně zalétané, není třeba nic měnit na seřízení. Jejich svazky jsou ze starší tvrdší gumy, takže jsme do ní natáčeli jen asi 1000 otáček.
Nové svazky ze 4 nití gumy FAI TAN II 10 g o délce 730 mm namazané ricinovým olejem snesou maximálně 2000 otáček při teplotě 25 °C , to snesou jen 1x, ale pokud budete točit 1650. pak vydrží i 15 takových natočení, ovšem pouze 2 natočení po sobě je takový svazek schopný podat optimální výkon, pak je třeba jej nechat týden odpočinout! Takže v závodech vždy po 2 letech měnit svazek.
Váš tatínek musí opravit natáčedlo, to jeho je naprosto nefunkční. Zjistil jsem, že při natáčení nepočítá počet otáček na klice, převod je 5x. Protože vaše děti neumí násobilku a v soutěži si každý musí svůj model natáčet sám, pak by bylo dobré přes internet pro děti zakoupit čtyřčlánkové elektrické natáčelo s počítadlem.
Děti jsou malé a poprvé byly na letišti s modely, které jim hezky létají, ale několikrát pak model v řepce nemohly najít. Při silnějším větru, nebo v termice by jej jistě ztratily! Je třeba hned běžet za modelem a snažit se být stále pod ním. Pořádně se podívat kde model přistál, v tom směru si na horizontu najít výrazný bod a v tom směru jít, neuhnout ani o krok z toho směru! To platí hlavně při závodech, kdy natáčíme gumu naplno!.

Námět pro vedoucí kroužků -
Na kroužku múžou šikovní postavit i maketu. Piper PA-18 jako dvacetina byl dokončen na táboře a létá. Teď Matyáš dokončuje imatrikulaci,
Na táboře Bára postavila Born Loser. V pondělí začala a v pátek létal.
Ať nikdo neříká, že nejde na kroužku stavět malé makety.

Drahošu máš pravdu. U mne v kroužcích kluci dvacetinky stavěli po celých 40 let. Většinou to byly jednoduché typy, jako Itoh, HL-2 a Do-Komet, se kterým létali i soutěže P-30. Ti starší a šikovnější pak stavěli u náročnější typy jako šikovný Albert Stehlík, který byl druhý na OPENSCALE s IAR 820 a pak donesl i hezkého Arsenala VG-39. A těmi Komety bylo na OPENSCALE 7 kluků z mého kroužku, jenže nová pravidla s přísným hodnocením statiky a potlačením vlivu letové části pak ty mladé znechutila tak, že dvacetinku již nikdi stavět nechce.