Příspěvek
od Antonín Alfery » 26 úno 2012 21:07
Přečetl jsem si celý elaborát o měření gum a musím říct, že objem dat je značný – možná až odstrašující... Když jsem s gumáky začínal (doba gumy Pirelli), gumu jsem na doporučení nejdříve máchal v roztoku sody, pral před každým létáním i po něm a zavíral do tmy a chladu. V podstatě jsem pouze zjišťoval „k“ ( z do prasknutí natočených vzorků), abych věděl, kolik můžu natočit a počty otáček při každém natočení zapisoval. Přes veškerou péči, kterou jsem gumě věnoval, mne čas od času překvapila nenadálým prasknutím svazku. Když jsem zjistil, že „k“ i po relativně krátké době klesá, v podstatě jsem na sběr dat rezignoval. Charakteristiky se mi jevily natolik „gumové“, že jsem nakonec skončil u “ladění“ svazku na konkrétním modelu. Minulý rok jsem vyhodil celou krabici těchto „pokladů“ z minulých dob. Když jsem ji naposledy přebíral, připomněl jsem si, že nejhorší guma byla černá, o něco lepší hnědá a nejlepší zelená – mluvím o gumě prodávané v balíčcích „Graupner“.
Největším přínosem gumy TAN je podle mne její spolehlivost, která ve výsledku vymazává některé nedostatky, jako například nekonstantní tloušťku. Zatím se mi nestalo, pokud něco „nezmastím“ sám, aby nečekaně praskla. I po několika letech se dá létat se svazkem, který jsem zapomněl v modelu, což bylo dříve nemožné. V podstatě pouze kontroluji, zda není svazek poškozený (potrhané okraje). Je jasné, že rozdíly ve vhodnosti použití gumy z různých várek mohou být značné – je to přeci jen chemie. Ale troufám si tvrdit, že létat se dá skoro s každou gumou určenou k pohonu modelů. Jde jen o to, naladit ji dohromady s modelem a naučit se s ní zacházet, respektive přizpůsobit se jí. A možností je dost – nastavení stoupání listů vrtule, délka svazku, jeho průřez a volba průřezu jednotlivých nití. A tomu odpovídá i způsob letu. Při použití gumy Pirelli se mi nejlépe osvědčil „ostrý“ motorový let, při němž model dosáhl dostatečné výšky a pak klouzal. Svazky byly kratší, bylo méně problémů se změnou těžiště, ale zase to bylo náročnější na seřízení z důvodů většího rozpětí rychlostí. Bohužel tento způsob letu je vhodný pouze pro aerodynamicky čisté modely, pro „vzdušné pluhy“ je problematický. Ale i tak se občas létala maxima, navíc s modely, které byly zpravidla těžší než ty současné. Vždyť stále platí, že nejslabší termika je lepší než nejsilnější svazek… Poměr motorový/klouzavý let je u modelů poháněných gumou TAN zcela odlišný – motorový let tvoří značnou část celkové doby letu. Má to své výhody i nevýhody. Hlavní je ale asi to, že model není přemotorovaný a tudíž je velice citlivý na změny „výkonu“ svazku, který závisí jednak na kvalitě gumy ale i geometrických rozměrech (průřezu/délce). A troufám si odhadnout, že výsledný projev svazku ovlivňují obě položky zhruba půl na půl.
Zkušenosti a poznatky „velkých“ gumáčkářů jsem prostudoval opravdu důkladně a mohu říct, že se v podstatě shodují s mými – snad až na to naslinění před vázáním (já vážu gumu ponořenou v mýdlové vodě, ve které jsem ji předtím vypral). Jejich přístup se liší v tom, že mají předepsanou hmotnost svazku, takže u nich odpadá problém s nestálostí průřezu (především tloušťky) daného výrobou. Tedy on ten problém nezmizel, ale není ho jak řešit – pokud pominu možnost kontinuálního měření tloušťky i šířky a vybírání částí s co nejmenší změnou průřezu. Z článků vyplývá, že u stejně hmotných svazků ze stejné várky gumy se často počet vláken liší – je jasné, že se takové svazky musejí projevovat za letu rozdílně. Protože u kategorií M-min a menších, je v modelech gumy podstatně méně, je vliv nekonstantního průřezu výraznější. Z toho také vyplývají moje pochybnosti o směrodatnosti parametru hmotnosti na jeden metr. Je to spíše proměnná, která však radikálně ovlivňuje vše ostatní. Stejně problematická veličina je i celková hmotnost svazku. Dle mého názoru delší svazek nebo více nití menšího průřezu (při zachování celkového průřezu)=menší krouticí moment. Takže pokud srovnávám dva svazky ze stejné gumy, z nichž jeden má menší průřez, vyjde mi při stejné hmotnosti delší a tudíž „měkčí“ než ten druhý. Na tom se podílí společně jak menší průřez, tak i větší délka. Ale i svazky, které mají stejnou délku a hmotnost se mohou lišit. Ideální svazek s konstantním průřezem po celé délce se bude chovat jinak, než svazek, jehož průřez je na polovině délky např. o 10% větší a na druhé polovině o 10% menší. Přitom skutečné rozdíly v průřezech gumy TAN budou spíše větší než uvedených 10%. Pokud není průřez srovnávaných vzorků definován, může hned na začátku vzniknout chyba v řádu desítek procent ovlivňující všechny výsledky.
Asi jediným způsobem, jak exaktně srovnávat jednotlivé várky gum by bylo měření krouticího momentu v závislosti na počtu otoček u rozměrově shodných svazků (tím mám na mysli délku i konstantní průřez po celé délce svazku), což je prakticky u gumy TAN takřka nemožné, navíc při definovaném způsobu natáčení. Ono platí nejen „co natočím, to vytočím“, ale i „jak natočím, tak i vytočím“. Dodnes při natáčení vytáhnu svazek při natáčení na maximální délku (co si troufnu…), natáčím zhruba do 50% nominálních otáček a pak se pomalu vracím tak, abych byl při 100% s hlavicí před modelem. Nespěchám. Stav počítadla je pro mne pouze orientační údaj – při natáčení si na gumu sahám a natáčení přizpůsobuji tomu, jak tvrdne či ne. Ideální by byl integrovaný měřák krouticího momentu, ale na ten nikdy nedošlo. Domnívám se, že natáčedla s velkým převodovým poměrem jsou nevhodná. Je sice natočeno rychle, ale moc se neví jak, a gumě to asi taky dobře nedělá. Druhým extrémem je způsob natáčení, který jsem zaregistroval u Adama. Přestávky v natáčení mne překvapily, ale nikdy jsem to nezkoušel a tak to nemůžu ani komentovat. Jde o subjektivní hodnocení, a v žádném případě netvrdím, že musí být zcela pravdivé. U gumy TAN mám někdy pocit, že ji jakoby „přetáhnu“ - skokově změkne. V každém případě se snažím nechat svazek po každém „ostrém“ letu odpočinout. Dává to jakýsi předpoklad, že svazek se bude při dalším letu chovat podobně, jako v tom předchozím.
Chování svazku v závislosti na teplotě je opět dost alchymie. Určitě změny nejsou na teplotě závislé lineárně a tvrzení, že změna jednoho teplotního stupně má nějaký konkrétní vliv na výkon gumového svazku, mi připadá přinejmenším odvážné.
Shrnuto – počítat s tím, že různé svazky byť připravené ze stejné gumy se budou chovat naprosto stejně a pokud možno i v různých podmínkách je naivní. Může se to stát, ale pravdou bývá spíše opak. Tudíž jsou dvě možnosti. První je s tím počítat a mít model naladěný tak, že případný rozdíl ve výkonnosti svazků zvládne. Druhou možností je hledat dokonalé prodejce s dokonalou gumou… Mohu odpovědně říct, že jediné, co vím o gumě na kterou jsem doposud létal je, že je to TAN. Rok a měsíc narození nevím a ani si nepamatuji, kde jsem k ní přišel. Už mi došla - tak jsem si koupil novou. No a uvidíme...
Naposledy upravil(a)
Antonín Alfery dne 27 úno 2012 05:27, celkem upraveno 1 x.
ovšem visí jí naštorc, takže brzdí, ale zase neporušuje pravidla, protože délka se nezvýší.
