Síhací Canard Tandem
Napsal: 15 srp 2020 15:10
Japonský Ki-CT (Canard Tandem) Po bezpodmínečné kapitulaci Japonska objevili Američané velké množství velmi vyspělých projektů stíhacích letounů, včetně několika proudových (z nich dva typy již ve 200 kusové sérii těsně před konečnou montáží), několik raketových a také velmi vyspělé typy vrtulových letounů. Všechny tyto nové stroje měly především účinně zamezit ničivým náletům bombardovacích B-29. Takže splňovaly požadavky na velkou stoupavost a rychlost, silnou výzbroj a obratnost. U vrtulových typů mimo klasickou koncepci představovanou např. typem REPU, Ki -87 a vysoce výkonný dvoumotorový Ki-83, to pak byly nekonvenční řešení jako Ki -98 a především dvoumotorová tandemová kachna, která měla mít mimořádnou stoupavost a rychlost přes 800 km/h při vynikající obratnosti. Právě tento typ, který byl představen ve videu, jaké by to bylo v r. 1946, pokud by Američané nepoužili atomové bomby a museli se pokusit o invazi na japonské ostrovy, byl inspirací pro moji stínovou polomaketu. Stavba je jednoduchá, nejprve je třeba vybrat prkénko lehké a pevné balzy o síle 1.5 mm ze kterého vyřízneme všechny díly. Trup pak brousíme z 1,5 na přídi na 1 mm na zádi. Křídlo brousíme do profilu tak, že v místě lomení má nejvyšší bod profilu 1,2 mm, náběžka 0,5 mm a odtokovka 0,3 mm, na konci křídla je to 0,8 , 0,4 a 0,2 mm. Podobně i kachní plocha, směrovky pak 0,5 mm. Po obroušení provedeme povrchovou úpravu, znaky vyříznuté z červeného modelspanu a označení kabiny z modrého modelspanu přilepíme napínacím lakem, zelené skvrny kamufláže uděláme štětcem z anilinových barev, orýsování kormidel, křidélek a klapek tenkým černým fixem a nakonec vše přelakujeme ředěným napínacím lakem. Jednotlivé díly slepíme kanagomem přímo z tuby. Ložiska vrtule jsou z hliníkového plechu 0,5 mm, pásky 3x20 mm, otvory pro osu vrtané modelářským špendlíkem a ohnuté plochými kleštičkami, osy vrtulí z ocelového drátu 0,5 mm. Obě vrtule mohou být z pevné balzy, střed z hranolku 3x3x20mm, listy 1x 12x 50 mm zbroušené do profilu a překroucené na horké žehličce. Přední vrtule je pravotočivá, zadní levotočivá, což vyrovnává jejich reakční momenty. Vrtulové kužely mohou být z pěnové hmoty (styrofan) Přední vrtule může být z kompletu IKARA 110mm u které zúžíme listy a zmenšíme průměr. Zalétávání začíná klouzavým letem, který při dodržení seřízení a polohy těžiště dle plánku je hned dobrý. Motorový let jsem ladil v etapách, protože před pěti roky v původním provedení bez kamufláže měl model jen jeden svazek, který byl na levé straně a poháněl obě vrtule, což ovšem znamenalo, že motorové lety byly dost krátké, model byl odložen a z části kanibalizován, když vrtule byly použity pro jiné modely. Nyní jsem se rozhodl pro radikální úpravu . Provedl jsem tedy generální opravu. této japonské dvoumotorové tandemové kachny. Dopředu jsem dal onen malý vrtulový komplet IKARA 110 mm, dozadu udělal balzovou vrtuli o průměru 95 mm a staré olétané svazky z Ki-98 smyčky z gumy 1,85 g/m. První lety začínaly prudkým stoupáním a pak rychlým přechodem do klesavé spirály na jednu, nebo druhou stranu. Pak jsem zúžil listy na vrtuli IKARA, zalomil kachní plochu do V a začal nové zalétávání. Následovalo velmi příjemné překvapení. Nyní již model začal létat naprosto stabilně, na 550 otáček start s prudkým stoupáním do výšky asi 12 m, tam zhoupnutí a znovu nastoupání nad kandelábry, pak klidný let v horizontu a po skončení motoru velmi pomalý kluz. S novými tenčími svazky, smyčky z gumy 1,6 g/m pak jsou lety klidnější, na 700 otáček s mírným stoupáním v otevřené levé zatáčce do výšky asi 10 m a s posledními otáčkami klidné přistání. Bohužel průměr zatáčky je dost velký a tak není nouze o přistání na některém stromě našeho parkoviště. Takže lety na větší otáčky (maximum se smyčkami o délce 250 mm je 1550 otáček) již byly louce mezi paneláky, parkem a dálničním přivaděčem, lety na 800 otáček byly moc hezké, ale ten poslední skončil na balkoně ve druhém patře paneláku, takže další budou prováděny až na letišti. Pro start ze země je na hladkém asfaltu potřeba použít silnější gumu 2,0 g/m a točit alespoň 1000 ot. Pozor, aby zadní vrtule se nedotýkala země!!! Pak jsem přece jen podvozek odstranil, protože dost snižuje výkony. Ovšem již první let se silnými svazky na 600 otáček byl impozantní, Výška přes25, vysoko nad nejvyššími kaštany a nad baráky, naštěstí tam motor skončil a model přistál ještě před dálničním přivaděčem na chodníku. Žádný další pokus se zde již konat nebude, míra štěstí byla vyčerpána.
Myslím, že jako minimaketa o rozpětí 600 mm by to opravdu bylo dělo. Ještě pár slov o natáčení svazků tohoto dvoumotoríáku. 1 .Samozřejmě, že nejjednodušší je pokud máte pomocníka, který vám model při natáčení podrží a vy máte natáčedlo z upraveného dvoumetličkového ručního šlehače (ten ve výprodeji lze koupit za 59 Kč a úprava může být hotová za hodinu). Také je dobré si udělat násuvný přípravek blokující otáčení vrtulí. Pomocník drží model za předek a přípravek blokuje vrtule, máte li šlehač se souhlasným smyslem otáčení metliček, pak vy zavěsíte oba svazky na háčky a pak současně bez problémů natočíte přesně stejné otáčky do obou svazků. Opatrně sundáte svazek přední vrtule z natáčedla a zavěsíte jej na háček na zádi modelu. sundáte druhý svazek s natáčedla a zavěsíte jej do očka na ose zadní vrtule. Takto je model perfekně natočený a připravený ke startu. Ovšem pokud smysl otáčení metliček je u šlehače opačný, pak je nutné každý svazek natáčet zvlášť.
2. Bez pomocníka je natáčení náročnější. Levou rukou držím model za předek, natáčedlo držím mezi sevřenými koleny, pravou rukou natáčím a přesouvám svazky z natáčedla na model. Tedy podobně, jako v bodě 1.
3. S natáčedlem jen s jedním háčkem je nutné svazky natáčet postupně jeden po druhém.
4. Bez natáčedla, při natáčení prstem je postup skoro stejný jako v bodě 3, ale natáčí se za vrtule, tedy z opačné strany.
Myslím, že jako minimaketa o rozpětí 600 mm by to opravdu bylo dělo. Ještě pár slov o natáčení svazků tohoto dvoumotoríáku. 1 .Samozřejmě, že nejjednodušší je pokud máte pomocníka, který vám model při natáčení podrží a vy máte natáčedlo z upraveného dvoumetličkového ručního šlehače (ten ve výprodeji lze koupit za 59 Kč a úprava může být hotová za hodinu). Také je dobré si udělat násuvný přípravek blokující otáčení vrtulí. Pomocník drží model za předek a přípravek blokuje vrtule, máte li šlehač se souhlasným smyslem otáčení metliček, pak vy zavěsíte oba svazky na háčky a pak současně bez problémů natočíte přesně stejné otáčky do obou svazků. Opatrně sundáte svazek přední vrtule z natáčedla a zavěsíte jej na háček na zádi modelu. sundáte druhý svazek s natáčedla a zavěsíte jej do očka na ose zadní vrtule. Takto je model perfekně natočený a připravený ke startu. Ovšem pokud smysl otáčení metliček je u šlehače opačný, pak je nutné každý svazek natáčet zvlášť.
2. Bez pomocníka je natáčení náročnější. Levou rukou držím model za předek, natáčedlo držím mezi sevřenými koleny, pravou rukou natáčím a přesouvám svazky z natáčedla na model. Tedy podobně, jako v bodě 1.
3. S natáčedlem jen s jedním háčkem je nutné svazky natáčet postupně jeden po druhém.
4. Bez natáčedla, při natáčení prstem je postup skoro stejný jako v bodě 3, ale natáčí se za vrtule, tedy z opačné strany.
