Mr. Smoothie
Napsal: 13 úno 2014 18:29
Když ni v Trnávce skončila v lese moje dvacetinka Mr. Smoothie, tak jsem byl smutný, marně jsem ji tam několik hodin hledal. V tom větrném a turbulentním pošasí hned na první soutěži podala malá dvacetinka mimořádné výkony, velký podíl na tom také měla silná termika. Nicméně malý racer byl jedinou dvacetinkou se dvěma maximy v soutěži. Malé rozměry, snadný transport a dobré letové vlastnosti mne nakonec přivedly k rozhodnutí postavit tuto dvacetinku znovu a s mnohem větším důrazem na všechny detaily jako jsou lapače, žaluzie atd., které jsou nyní opravdu prostorové a ne jen narýsované, jak byly u první dvacetinky.
Bylo mi jasné, že dvacetinka takto provedená bude nutně těžší a pokud má létat na stejnou gumu, pak vrtule musí mít menší stoupání a motorový let bude kratší. Je otázkou, zdatoto vynahradí vyšší statické body.
Následoval pečlivý výběr balzy a pak již stavba. Konstrukce trupu respektuje konstrukci skuteného letounu = příhradová konstrukce a na ní pomocné tvarové podélníky. V kostře, lepené ředěným herkulesem, bylo vše v pořádku celková váha včetně vrtule a podvozku 10 g. Následovalo podbarvení celé kostry anilinovými barvami.
Potah je z vláknitého papíru Kashmir 9 g/m2, tem jsem obarvil duhou na červeno, potah lepil ředěným lepícím lakem, takto provedený potah bez lakování vážil 3g.
Následovaly dva nátěry silně ředěným napínacím lakem. Pak podle Martina Huka nátěr ředěnýn barakrylem, který je obarvený na červeno anilinkami. Teprve pak se měl potah stříkat na jasně červenou barvu. Napřed jsem zkoušel barvy Revel, ředil nitroředidle, ale špatně to krylo a barva začala krupičkovat. Naprostým fiaskem skončil pokus s Agamou a jejich originálním ředidlem. Nakonec vše zachraňovaly poslední zbytky staré,dobré, červené Humbrolky. Barevný nástřik váží 1,5 g, jeětě je třeba vyrobit velmi náročné zlaté, černě lemované obtisky, ty dát na dvacetinku a vše přestřiknout lesklým lakem. Doplnit kabinu o palubní desku a vylisovat kryt, ten nalepit a olemovat. Mezitím stále roste váha...
Bylo mi jasné, že dvacetinka takto provedená bude nutně těžší a pokud má létat na stejnou gumu, pak vrtule musí mít menší stoupání a motorový let bude kratší. Je otázkou, zdatoto vynahradí vyšší statické body.
Následoval pečlivý výběr balzy a pak již stavba. Konstrukce trupu respektuje konstrukci skuteného letounu = příhradová konstrukce a na ní pomocné tvarové podélníky. V kostře, lepené ředěným herkulesem, bylo vše v pořádku celková váha včetně vrtule a podvozku 10 g. Následovalo podbarvení celé kostry anilinovými barvami.
Potah je z vláknitého papíru Kashmir 9 g/m2, tem jsem obarvil duhou na červeno, potah lepil ředěným lepícím lakem, takto provedený potah bez lakování vážil 3g.
Následovaly dva nátěry silně ředěným napínacím lakem. Pak podle Martina Huka nátěr ředěnýn barakrylem, který je obarvený na červeno anilinkami. Teprve pak se měl potah stříkat na jasně červenou barvu. Napřed jsem zkoušel barvy Revel, ředil nitroředidle, ale špatně to krylo a barva začala krupičkovat. Naprostým fiaskem skončil pokus s Agamou a jejich originálním ředidlem. Nakonec vše zachraňovaly poslední zbytky staré,dobré, červené Humbrolky. Barevný nástřik váží 1,5 g, jeětě je třeba vyrobit velmi náročné zlaté, černě lemované obtisky, ty dát na dvacetinku a vše přestřiknout lesklým lakem. Doplnit kabinu o palubní desku a vylisovat kryt, ten nalepit a olemovat. Mezitím stále roste váha...