Minimaketářské nebe v Trnávce 12.9.2020 - 12.ročník

Tradiční stan pro bodování modelů

Před termínem letošního ročníku předpověď slibovala krásné počasí "jako v Trnávce". A bylo. Koronavirus nám trochu zredukoval startovní pole, kamarádi ze Slovenska tentokrát nedorazili. Zato se na soutěži objevily nové tváře v kategorii RC-min. Akci jsme zahájili tradiční stavbou párty stanu. Opět na něm bylo něco nového, ale zvládli jsme to. Boční stěny stanu nebyly instalovány z nařízení hygieny. Tolik oficiální stanovisko. Účastníci ale vědí své. Díky tomu byly modely před bodováním uloženy do přízemí, stoly ležely na zemi, aby makety případný větřík neshodil z výšky.

Bodovači Jiří Tamfal a Pavel Laník hodnotí Morane N Jirky Doležela

Novinky mezi modely byly jen v kategorii RC-min. Mirek Částka z Českého Těšína přivezl modely Waco-Are a Piper PA-18. Jeho kamarád Bohuš Heczko pak P-39 Aicobra. Pavel Stráník tentokrát vybral ze svého letového parku Fw-190 A. Vlastně novinkou bylo i Bede BD-4 Jiřího Doležela mladšího v kategorii M-min. Jak bylo avizováno, kategorie RC-min se létala bez statického hodnocení, a tak nebylo na škodu, že některé makety byly spíše polomakety. Po krátkém úvodu se do práce pustili bodovači. Bodovací dvojice byly tentokrát ve složení Jiří Tamfal-Pavel Laník, Jiří Doležel-Petr Faitl, Pavel Stráník-Jaromír Masopust. Poslední jmenovaný ale řešil organizační záležitosti a tak Pavel Stráník využil znalosti přidělených bodů z akce v Brně před dvěma týdny a lehce je upravil a dobodoval nově přihlášené makety. Během bodování už na ploše poletovaly modely tradičního nesoutěžícího Zdeňka Stáníčka a další nesoutěžní modely. Třeba stařičký soutěžní model na CO2 domácího Josefa Pěluchy. Kolem poledne bylo dobodováno a byla zahájena letová část soutěže.

Létání v kategorii M-min bylo již dle poslední úpravy pravidel. Tedy oblast podvozků se přesunula do části nadhodnocení. Modely bez podvozku jsou bez nadhodnocení, modely s odnímacím, nebo ručně zatahovacím podvozkem mají nadhocení 5 bodů, modely s pevným, nebo trvale vysunutým podvozkem mají nadhocení 10 bodů. Modely s funkčním zatahovacím podvozkem mají nadhocení 45 bodů, ovšem funkční zatahovací podvozek musí předvést v obou startech ze stolu. Bližší podrobnosti lze nalézt na tomto webu v sekci pravidla.

V kategorii M-CO2/el hlavní pořadatel stanovil létání "na minutku". Cílem je naletět přesně 60 sekund. Pokud někdo tento čas přetáhne, všechny vteřiny nad 60 se mu odečítají. Výsledné pořadí je stanoveno anglickým způsobem, tedy určí se pořadí ve statice, pořadí v letové část a obojí se sečte. Soutěžící s nejnižším součtem vyhrává. Při rovnosti rozhoduje lepší letový výsledek.

V kategorii RC-min bylo pořadí určeno jen letovými výsledky, započítával se průměr ze dvou letů. Statika se nehodnotila

Nejdřív se létalo s maketami létajícími na čas. V kategorii M-CO2/el vypadl ze zápolení hned po statice Jirka Doležel. Z prozaického důvodu - nechal doma akumulátory do svých elekter. Model Sopwith Pup na CO2 do soutěže nepřihlásil s ohledem na terén kolem letiště. Po obou stranách travnatého letiště byly zemědělské plochy čerstvě zorány hlubokou orbou. Půda sice nebyla nijak moc tvrdá, ale pro model ověšený pracnými detaily a výztužnými lanky byla příliš nebezpečná. O prvenství tak bojoval Tonda Alfery s Petrem Faitlem. Petr sice vyhrál letovou část časem přesně 60 sekund, ale poslední místo ve statice jej odsunulo na druhé místo. Na nelétajícího Jirku Doleželo tak zbylo třetí místo.

Tomáš Adámek startuje z ruky svou Fly Baby

V kategorii M-min Tonda Alfery nasadil do boje v současnosti asi nejlépe staticky hodnocené modely - Pfalz D.XII a Roland D.VIa. A protože mu oba i výborně létají (jako vlastně všechny jeho modely), záleží jen na tom, který z nich dosáhne vyššího letového výsledku. Tentokrát to byl Roland D.VIa, který naletěl ze stolu maximum, z ruky mu do maxima chybělo pouhých 1,7 sekund. Domácí Dušan Garba s modelem Kawasaki Ki-61 Kai II sice téměř zopakoval stejný výsledek jako před dvěma týdny v Brně, ale tentokrát to stačilo jen na druhé místo. Jiří Doležel se starším, ale stále výborně létajícím, Aichi M6A1-Nanzan obsadil třetí místo. Model mu málem uletěl - výsledný čas 216 sekund. Naštěstí před lesíkem vypadl ze stoupavého proudu a majitel se tak jen pořádně proběhl. Velmi slušně zalétal i Jirka Tamfal s Letovem Š.39, stačilo to ale jen na čtvrté místo. Souboj dvou mladých modelářů vyhrál Tomáš Adámek s Fly Baby. Nutno však dodat, že s půjčeným modelem. Ten svůj, díky coronavirovým omezením nestihl v modelářském kroužku opravit. To oba Jirkové Doleželovi staví doma a tak tyto problémy nemají. V letové části soutěže byly letos dosaženy, možná i díky výbornému počasí, velmi slušné výsledky. Ještě poslední v letové části dosáhl výsledku 69,87 bodů. Na druhou stranu je nás na soutěži stále méně. V nejvíce obsazené soutěži M-min sedm soutěžících a to včetně jednoho žáka a jednoho juniora. Pevně ale věřím, že až pominou restrikce spojene s coronavirem, bude nás zase trochu více.

RC minimaketa Piper PA-18 Miroslava Částky

Po ukončení obou časových kategorií přišel čas na RC minimakety. Díky dvěma novým soutěžícím z Českého Těšína jsme konečně mohli tuto kategorii po letech zase vyhlásit. Radek Čechlovský, který sliboval že přijede spolu s kamarádem taky, sice z pracovních důvodů nedorazil, ale nakonec to nehrálo roli. Pavel Stráník si vymohl doplnění seznamu figur i o organizátorem zapomenutou figuru "odhoz". Jak se nakonec ukázalo, tento krok mu zajistil alespoň nějaké letové hodnocení. Při startu modelu z ruky si totiž poškodil výškovku a už první pohyb modelu naznačoval, že něco není v pořádku. Model místo přímého letu prudce zahnul. Všichni to přičítali chybě pilota, ale skutečnost se ukázala hned v dalším okamžiku, při zdánlivě jednoduchém obratu - odhozu bomby. Po jejím uvolnění se model doslova zřítil jako by mu bomba vybuchla na závěsníku. Silně poškozený model tak na soutěži ukončil svůj život a byl dle Pavlova zvyku zpopelněn. Boj se tak hned na začátku zúžil na souboj dvou kamarádů, Mirka Částky a Bohuše Heczko. Každý z nich pojal tuto kategorii po svém. Mirek privezl už od pohledu subtilní modely Waco-Are a Piper PA-18, potažené transparentní žlutou folií. Tedy z našeho maketářského pohledu spíše polomakety. Bohuš létal s modelem P-39 Aicobra z produkce Alfa model. Domácí bodovači byli velmi benevolentní, a tak Tonda Alfery v roli zapisovače poněkud trpěl, když zapisoval bodové hodnocení za figury, které mnohdy jen vzdáleně připomínaly ty stanovené v pravidlech. V dané situaci to nehrálo roli. Pokud by byl v soutěži někdo pilotně zdatnější, jistě by bodovači svoje měřítko výrazně zpřísnili. Zvítězil Mirek Částka s dvouplošným Waco-Are, před Bohušem Heczko s P-39, třetí pak Pavel Stráník s Fw-190 A.