Memoriál Rudolfa Drnce, Brno-Medlánky 9.9.2012

Během podzimního Drncova memoriálu, kam až má paměť sahá, bývají pouze dva druhy počasí: buď je opravdu nádherně nebo neskutečně hnusně. Letos jsme měli štěstí, počasí bylo ukázkové, pěkně, teplo, skoro bezvětří, prostě ideální minimaketářské podmínky. Účast soutěžících byla průměrná, ani hodně ani málo, početné zastoupení měli naštěstí minimaketáři z Prahy, takže se do výsledkové listiny zapsalo jedenáct modelářů, kteří měli alespoň jeden platný soutěžní let, ale modelů i zúčastněných bylo více než výsledkovka hlásá.

Na podzimní soutěž byl překvapením počet novinek. Jednak to byl nádherný Po-2 Kukuruznik Jana Drážka kterého se Honza během soutěže snažil trochu zalétat a bylo vidět že model se letu moc nevzpírá. Další navýsost zajímavou novinkou byl Bernard HV-220 Lubomíra Koutného, jehož předlohou byl rychlostní plovákový speciál chystaný na závody o Schneiderův pohár. Ten se majiteli podařilo úspěšně zalétat pár dní před soutěží a bylo to znát - třetí místo v soutěži. Mě osobně nejvíce potěšila novinka z dílny Jirky Merty, dvoumotorový Fokker D.XXIII, jednak protože je to koncepčně nezvyklá předloha a pak i pro typicky "Mertovskou" povrchovou úpravu. Bohužel model byl k vidění jen na statickém hodnocení, na ploše letiště jsem jej nezaregistroval. Další novinka, Ikarus Kurir Jirky Doležela měla dost krátkou kariéru - druhým soutěžním letem zmizela v dáli a Jirka ji už nenašel. Dvě nové dvacetinky Bede 4 přivezl Michal Křepelka a Martin Huk, ten měl své Bede s nezvyklou čtyřlistou vrtulí.

Po statice se kolona vozidel s modeláři i modely přesunula na plochu medláneckého letiště. Protože informace z věže aeroklubu ohledně směru větru byly neurčité a očekávalo se bezvětří s nevyzpytatelnými termickými závany, bylo celkem jedno kde se startoviště zřídí. Dvěma maximy, z ruky i ze země se svou Bell P-39 Airacobra v závodním poválečném zbarvení a létající stále s podvozkem, získal Antonín Alfery vítězství v tomto ročníku Drncova memoriálu. Druhé místo vybojoval Lubomír Koutný s Nakajima Ki-84 Hajate, když první let bylo překvapivé plížení se v psí výšce, další dva soutěžní lety už ale byly jak mají být. Kromě již výše zmíněného ulétnutí dvacetinky Jirky Doležela potkal stejný osud i minimaketu Letov Š-39 Ondry Kruckého. Krásný a létavý model termika vzala a již nepustila. Takřka po celou dobu soutěže byla obloha plná dvacetinek i modelů z přidružené soutěže historiků - historických minimaket BV-min a oldtimerů. Z dvacetinek bych ještě zmínil krásné lety které předváděl Michal Křepelka s letitým PB-6 Racek i novým Bede 4, Tonda Křižka s De Havillandem Moth Minor nebo Tonda Alfery s krásným tříplošníkem WKF 80.05. Asi největší aktivitu na ploše vyvíjel Honza Drážek, který soutěžil se Saimanem 200, zalétával nového Kukuruznika, s růžovou parodií na Aerosporta se snažil poletovat tak intenzivně, až ji poškodil nárazy o zem, dílo zkázy dokonal (za vydatného přispění Vládi Alferyho) při pokusech o opravu/přestavbu na něco ještě hnusnějšího a nelétavějšího, aby nakonec Aerosporta spolu s letitou Curtiss Jenny rituálně spálil.