Memoriál Rudolfa Drnce 2010, Brno-Medlánky 12.9.2010

Statické hodnocení minimaket

K první polovině září patří už pěknou řádku let (spíš nějaké to desetiletí) podzimní soutěž dvacetinek Memoriál Rudolfa Drnce. Nejinak tomu bylo i letos, v tradiční čas a na obvyklém místě medláneckého letiště. Počasí bylo letos zcela vyhovující, zpočátku pofukující vítr se do oběda zklidnil, až nastalo bezvětří. Letos se soutěžilo nejen s dvacetinkami, ale i s oldtimery kategorií BV-1, BV-3 a BV-min.

Přestože byly staticky znovu ohodnoceny všechny přinesené dvacetinky, proběhlo bodování celkem rychle a o půl jedenácté byly zahájeny soutěžní lety, tentokrát nebyla vyhlašována letová kola a každý letěl kdy a jak se mu chtělo.

I když soutěž na sklonku sezóny nebývá přehlídkou nových modelů, letos se jich přesto pár našlo: Avro 534 Vladimíra Alferyho, Fokker Dr.I Martina Huka, SE-5a Mirka Stodůlky a HL-2 Antonína Křižky. Souhrnně je lze všechny charakterizovat frází: křídel mnoho, sekund letu však pomálu. Extravagantní sedmiplošník Avro 534 vůbec neletěl a popravdě se tomu nikdo ani moc nedivil. Tříplošný Fokker Dr.I je nádherně do detailu zpracovaný a má velmi hezky realizovanou kamulfáž (ještě že ty počítače a barevné tiskárny máme, že), ale co naplat, letově se nejedná o nejvhodnější předlohu a tak předvedených 35s je docela pěkný výsledek na to, že Martin model zalétával až na soutěži. Mirek Stodůlka svou SE-5a neúnavně zalétával skoro po celou dobu soutěže, ale přestože je model překvapivě lehký, létat se mu moc nechtělo. Popravdě se není moc co divit, vrtule s malou plochou listu avšak s o to větším stoupáním na pomalém dvouplošníku opravdu nemůže optimálně fungovat. No a od parasolu HL-2 by se mohlo také čekat víc než 38s. Pro úplnost dodám že nový model, Fokker D.VIII, přivezl i Petr Konopásek, ale do soutěže jej nepřihlásil.

Ostatní modely byly více či méně (ale přece jen spíš více) notoricky známé, celkem se dvacetinek sešlo 19, spolu s jejich staviteli, těch bylo 14, 9 seniorů a 5 juniorů. Po statickém hodnocení se v čele usadily obě minimakety Tondy Alferyho a tak bylo jen otázkou k jak dlouhým letům dokáže přesvědčit tříplošného WKF 80.05, o tom že jeho Aircobra maxima umí snad nikdo nepochyboval. Nakonec to ale vypadalo že vše bude jinak, WKF létal přesvědčivě co let to maximum, zato Cobra se k nim dopracovala až druhými lety. O vítězi (dvojitém) tak bylo rozhodnuto. Druhé místo obsadil Lubomír Koutný, když jeho spolehlivý Mustang P-51H bez problémů uletěl maxima z ruky i ze země. Třetí místo pak získal Michal Křepelka s Canardem, tomu do druhého maxima chyběly pouhé dvě vteřiny. Perfektně létal, stejně jako na jarním Openscale, Albert Stehlík s IAR-822 a po zásluze zvítězil v kategorii žáků a juniorů před Vladimírem Alferym. Ten přesvědčil svůj Wight Quadruplane k více než půlminutovým letům s nenapodobitelným letovým projevem. Ostatní soutěžící již skončili za výše jmenovanými s větším bodovým odstupem, hlavně kvůli tomu že se jim v letové části až tak moc nedařilo.

[Felda]

Výsledková listina ve formátu PDF (21kB)

A pro doplnění ještě reportáž která vyšla v Model Hobby Magazínu 10/2010, formát PDF (714kB)